Je sobota 12.4. a Vittorii v příjemném odpoledním čase čeká závěrečný a zároveň nejdůležitější turnaj této sezóny, kdy se má rozhodnout o tom, zdali zatím jediná trofej z roku 2011 dostane bronzovou sestřičku, nebo tým z Jižního Města utře nos a zbude na něj pouze nepopulární bramborová medaile.
Martin Kulma | 4/16/2014 9:36:26 AM | Zobrazeno: 1903x | Sekce: Report
Kromě básníka Kubáče, který tou dobou kázal příznivcům dekadence v pardubickém klubu poezie, a Wursta, který momentálně prohlubuje vědomosti na studijním kurzu v zahraničí, dorazili všichni hráči včetně lehce zraněného boskovického patriota Dvořáka, kterého již několikátým týdnem trýzní odřené koleno a modřina na palci pravé ruky. A byl to právě jediný zahraniční hráč ve Vittorii, který se sice se všech sil snaží překonat jazykovou bariéru, nicméně rozdíl mezi Karlovým a Karlínským Náměstím, kde měl být sraz, byl tentokráte nad jeho schopnosti. V kombinaci s dopravní zácpou tento fakt způsobil, že museli hráči VST historicky poprvé využít čekací doby a někteří dokonce absolvovat rozcvičku za jízdy, což je ve voze kapitána Kolešky, který drží pohromadě snad méně šroubů než noční stolek z IKEY, úctyhodný výkon.
Vittoria South Town – Violets Prague
Přes výše uvedené nesnáze se nakonec vše stihlo a řež o ligový bronz mohla začít. Taktika kouče Chlupáče zněla jasně a jednodušše, nechat tým ve slušivých růžových a jednom fialovém dresu tvořit, bránit se ve staženém bloku, neinkasovat během prvních pěti minut a z rychlých kontrů nastřílet více branek než soupeř.
Po vzájemném oťukávání a pasáži hry plné nepřesností dokázál šéfkuchař Milt, že kromě gastronomických perel má recept také na to, jak dostat míč do branky, aniž by si toho kdokoli všimnul. Po podrobném prozkoumání celistvosti sítě byla branka uznána – 1 : 0. Toto vedení černomodří udrželi jen do desáté minuty, kdy po bravurně provedené freestylové fintě Violets srovnali krok - 1 : 1. Radost ve fialových srdcích však zřejmě dočasně zatemnila smysl pro zodpovědnost, kdy prakticky hned po buly úplně přestali hrát a nechali si utéct po levé straně dřeváka Kulmu, který naservíroval před brázdnou branku lahůdku, na které si smlsnul handicapovaný Dvořák – 2 : 1. Při pohledu na tuto akci se snad ani nechtělo věřit, že oba aktéři předchozího momentu spolu trénovali naposledy v půlce listopadu. Vedení Vittorie mělo ovšem opět jepičí život, když po další minutě hráči Violets vyrovnali po povedené individuální akci středem hřiště ihned po dlouhém výhozu gólmana, první třetina tedy skončila remízou 2 : 2.
V úvodní minutě druhé třetiny opět Violets chybovali v rozehrávce a následující brejk proměnil po spolupráci s hrajícím trenérem Chlupáčem opět absolvent hotelové školy v Náchodě Milt – 3 : 2. Po této brance ovšem opět následovala ztráta koncentrace, a tu se najednou v samostatném nájezdu na Báťka objevil jeden z hostujících útočníků. Toho sice stihnul doběhnout kapitán Koleška, ale zastavil jej pouze za cenu faulu. Nemohlo tedy následovat nic jiného než trestné střílení. Exekuci nájezdu předcházela delší porada rozhodčích s obsluhou časomíry, kterou využil stratég Chlupáč k tomu, aby pošeptal špičkově vybavenému Báťkovi v brance, co všechno mu dovolí v pozápasové sprše, když v této dovednostní disciplíně uspěje. Motivace to byla dozajista obrovská, možná právě proto se zadařilo a Bátěk slabou střelu do pravé části branky s přehledem pokryl. Odevzdané trestné střílení zřejmě zahýbalo s psychikou hráčů Violets a v následující přesilovce nejen, že vůbec nic nevymysleli, ale v jejím závěru vybídli chybnou rozehrávkou navrátilce z tretsné laivice Kolešku, přesně přihrávající nemluvně Korouse a zakončujícího programátora Modrého. Ten dostal na zakončení tolik času, že by mohl stihnout vyprat, usušit i vyžehlit svoje legendární spodní prádlo. Protože zápasovky se ale zásedně neperou, takže předseda zkušeně uklidil míč do branky střelou z první - 4 : 2. Dvougólové vedení Vittorii uklidnilo, hráči na palubce si věřili, pozorně bránili a hráče Violets pouštěli pouze k propagačním pokusům, které likvidoval pozorný gólman a druhou část v klidu dohráli.
Poslední část hry měla patřit předpokládanému drtivému tlaku Violets, ale nestalo se. Hned v úvodní minutě vyslal kapitán Koleška aktivního Chlupáče, který udělal slalom mezi statickými beky a zvýšil na 5 : 2. V tu chvíli se soupeř definitvně sesypal a pokračoval v mdlém výkonu z předchozí části. Také díky výborné práci obranné trojice Kubák, Novotný, Koleška, kteří prakticky nepustili útočící hráče k odraženým balonkům před brankou, se tento stav povedlo bez komplikací udržet až do konce utkání.
Vittoria South Town si tak po nečekaně hladkém průběhu utkání připsala na konto historicky druhé nejlepší umístění v soutěži.
FbC VST : FbC Violets Prague – 5 : 2
Branky VST: 5. Milt (Kubák), 10. Dvořák (Kulma), 13. Milt (Chlupáč), 17. Modrý (Korous), 25. Chlupáč (Koleška)
Vyloučení: 1 : 2 , využití 0 : 0.
Vittoria South Town : Sport Eden Beroun B
V závěrečném utkání čekal na Vittorii suverén a jistý vítěz ligy, navíc hrající na domácí palubovce a posílený o hráče z Áčka. Tým z Berouna od prvních minut na hřišti dominoval, ovšem měl problémy ve finální fázi a také díky famóznímu Báťkovi vydržel nerozhodný stav až do 8. minuty, kdy byla obrana Vittorie doslova vyšachována a zakončující hráč měl před prázdnou brankou snadnou pozici – 0 : 1. Hráči Vittorie působili unaveně, nestíhali a oddechli si, že první část neskončila debaklem a stále bylo o co hrát.
Druhý úder zasadil Beroun v 5. minutě druhé třetiny, když střela skrytá za obráncem překvapila Báťka - 0 : 2. Po druhé brance došlo u berounských zřejmě k dočasnému uspokojení a teprve teď začali pouštět hráče z Jižního Města do nebezpečnějších zakončení. Stav ale zůstal i přes šance na obou stranách do konce třetiny nezměněn.
Poslední část hry začala přesilovou hrou pro Vittorii, při které se sice nepodařilo skórovat, ale také se povedlo neinkasovat, což se dá považovat při systému VST přesilovek za úspěch. V momentě kdy se vracel vyloučený hráč do hry došlo ke spolupráci dvou nejstarších hráčů a zároveň hráčů s nejmenším počtem vlasů na hlavě. Kulma zpoza branky našel Novotného, který situaci analyzoval tak, že nejsnazší cesta do branky povede přes záda bránícího hráče stojícího opodál. Zadařilo se na výbornou a tento billiárový počin Novotného vrátil Vittorii do hry – 1 : 2. Již za necelou půlminutu bylo na střídačce jihoměstského týmu ještě veseleji. To když předseda Modrý demonstroval, proč se v kuloárech říká, že kdyby florbal byl státem, stal by se zajisté jeho králem! Tentokrát za brankou vyškolil dva beky Berouna a vykouzlil přesný pas na Milta, který tuto nabídku využil – 2 : 2. Vyrovnaný stav vydržel však jenom tři minuty, kdy po několikáté v sezóně inkasovala Vittoria ze zakončení po obkroužení branky – 2 : 3. Na tuto branku už se i přes snahu a závěrečnou power play nepodařilo zareagovat, hráči z jižního města ale nakonec mohli odejít rozpoutat dortovou bitvu do sprch se vztyčenými hlavami.
Branky VST: 25. Novotný (Kulma), 26. Milt (Modrý)
Vyloučení: 1 : 0 , využití 0 : 0.